Třetího března 2012 byly zatčeny Naděžda Tolokonnikovová, Marija Aljochinová a Jekatěrina Samucevičová, členky umělecké skupiny Pussy Riot za to, že vnikly do moskevského chrámu Krista Spasitele a zazpívaly modlitbu "Bohorodičko, zbav nás Putina".
Předpokládám, že toto měl být happening, jehož smyslem by mohl být protest proti Putinovi. Zde ale nejde o samotný protest proti Putinovi, to není podstatné pro běžného pozorovatele uměleckého díla (ano, kvalitní happening je uměleckým dílem). To, oč tu běží v prvé řadě, je provedení happeningu. Ten byl nekvalitně připraven ,hlavně však byl bez nějaké formálnější a nosné myšlenky. Byl to happening postavený jen na tom, že je provokativní. Nutno si ovšem uvědomit, že každé dílo může provokovat pozitivně (př. smyslností), , nebo i negativně- nesmí však přesáhnout hranice dobrého vkusu. Poté již nehovoříme o umění- a jakkoli je umění svobodomyslné a svobodné vůči společnosti- jakékoli dílo za hranicí morálky není uměním a může být souzeno (resp. autor) zákony společnosti.
Zdá se, že Pussy Riot nepředpokládaly, že vzbudí takový zájem svým jednáním, a že budou souzeny. Co na tom, že předváděly něco neuvěřitelného v kostele, co na tom, že kostel znesvětily a co na tom, že nejsou věřící a tak se jich problém netýká? Ptám se ,a doufám zcela oprávněně, proč takové hrdinství neprojevily jinak, třeba tím, že by stejnou píseň "Bohorodičko, zbav nás Putina" nezazpívaly přímo v Kremlu? Bráno čistou logikou, nebylo by to tak věci prospěšnější a přímější? Nikoli, je lépe provokovat někde, kde to tolik nevadí...
K tomuto problému se vyjadřoval nedávno člen skupiny The Plastic People Of The Universe, asi v tomto smyslu:"je to jen dům (kostel K.S.) ,nevím čeho se dopustily?". Zdali pánům Plasticům by se líbilo, kdybych vstoupil do jejich příbytků a násilím jim třeba obydlí začal devastovat? A ještě se slovy:"vždyť je to jen dům". Jakýkoliv kostel není jen dům. A ač se nám to zamlouvá nebo ne, je kostel příbytkem věřících, svatostánkem, ale hlavně, i pro ateisty je něčím, co tvořily celé generace, v čem je kus historie a rozhodně víc umění ať ve fantazii či řemeslnosti, než nám kdy Pussy Riot mohou nabídnout.
Každé umění je takové, jaká je civilizace. A pokud ta naše umí jen na vnější účin šokovat, bez ohledu na své předky a na konvence, které se neporušují, je bohužel současné umění dekadentní. Máme plno takových samolibých Davidů Černých, svět má tisíce Pussy Riot, které když pořádají happening mimo svůj domov, diváci nechápou smysl (čož je prý tím smyslem, neboť to značí, že jsme demokraté- aha). Bohužel takové umění není uměním. Je kýčem. Škoda, že už se nám nerodí takoví Boschové, s jejich zahradou pozemských rozkoší, jejichž dílo šokovalo, ale přežilo věky a mělo hloubku.